Dušičky - čistě historicky vzato jde o pozůstatek Keltů, kteří ve starověku obývali západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka (i názvem máme podle keltského kmene Bojů, který osídlil Čechy zřejmě ve 4. století př. n. l., dostaly české země latinský název Boiohaemum – Bohemia, který se objevil v pracích římského dějepisce Tacita na přelomu 1. a 2. století n. l.).
Začali to Keltové
Právě keltský rok začínal Samhainem a slavil se 1.listopadu v noci z předešlého dne na den sváteční (jako všechny svátky). Jeho název se skládá ze slov „sam-fuin“ tedy „Konec léta“. Dnes se s ním můžeme setkat v pokřesťanštělé formě svátku všech Svatých 1. listopadu a následných Dušiček 2.listopadu. Byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy.
Zvyk uctívání památky zesnulých navazuje tedy na předkřesťanské tradice. Církev od nepaměti konala modlitby a obětovala za zesnulé, avšak až na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den benediktýnský opat Odillo z Cluny a zvyk se rychle rozšířil po všech křesťanských zemích. Od té doby se v 18 evropských zemích slaví prvního listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušiček.
Dušičky - oč vlastně jde?
Svátek Všech svatých vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou proti tomu vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky (duše v očistci) jsou rovněž katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé.
V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Protestanti tento den označují jako Památka zesnulých. Tento pojem vešel i do kalendáře veskrze ateistického.
My na Dušičky uctíváme, Američané se veselí
Slaví jej mnoho států a národů, každý po svém. Zatímco ve střední Evropě mají dušičky klidný průběh, v anglosaských zemích a především v Americe si lidé na tento den pečlivě připravují pestrobarevné kostýmy na slavnostní veselice, vydlabávají dýně, které mají strašit… Halloween se ale v posledních letech, s importem širších kulturních tradic, začal drát i do Česka. Popravdě má tento proud u nás nemálo odpůrců…
Rozhodně k našim zemí patří na Dušičky více právě uctění památky mrtvých – řezanými květinami na hrob, tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi. A leckde i setkání s příbuznými a blízkými, kteří jsou od nás daleko a jindy si na setkání nenajdeme čas…
Věnce na dušičky
Tradicí je pokládat na hroby blízkých dušičkové věnce, ať již umně udělané z větví, z mechu, nebo šišek se stuhou "Vzpomínáme".
Dušičky - uctění památky zesnulých
Nutno podotknout, že Dušičky u nás bývají každoročně impulsem k tomu, aby národ vyrazil pečovat o hroby svých blízkých.
Plně až přeplněné hřbitovy, hodně aut na silnicích, občas i nervozita a bohužel i nehody na silnicích i s těmi nejhoršími následky. Naštěstí obce většinou posilují dopravu kolem Dušiček. Pokud půjdete pečovat na hrob pěšky - prosím dbejte, ať jste dostatečně viditelní - pomohou například baterky, nebo reflexní prvky. Vyvarujme se toho, aby o příštích Dušičkách přišli příbuzní či známí s květinou, svíčkou a vzpomínkou na náš hrob.